28. září 2008
Tak jak týden školně začal, tak i dle očekávání pokračoval. Ve středu nás čekalo seznámení s dalšími dvěma vyučujícími. Jako každý den, tak i tentokrát jsme s Magdou vycházely z domova za 3 minuty celá, takže do školy jsme opět dorazily pozdě. Což ale zde povětšinou není problém, protože učitel na výuku dochází nejméně o 10 minut později. Takže jsme ve spěchu narazily na ještě zavřené dveře učebny. S napětím jsme očekávaly, kdo se přiblíží odemknout a vyučovat. Nakonec s klíči zarachotil velice sympatický mladý snědý učitel Enrique Lafuente Millán. Takže jsme byly příjemně překvapeny a potěšeny obsazením katedry. Po jedné z dalších hodin jsme s ním prohodily pár slov a on utrousil poznámku, že nejsem zrovna dvakrát výřečná. Tak jsem mu osvětlila, že řada Čechů je líná komunikovat a že jsem toho pravým příkladem. Nicméně budu se snažit svou mlčenlivou neřest odbourat. Poté jsme se potkaly ještě jednou na chodbě, kde jsme s Magdou seděly u našich notebooků a sosaly školní wi-fi šťávu. Enrique se udivil s poznámkou: „Oh, high-tech!“ V tom ho napadlo, že nás seznámí s místním školním webem. Pozval mě do kabinetu, kde mi vysvětlil přístup na onen Moodle a zdůraznil, že si na své profily máme vložit naše foto, aby si lépe zapamatoval naše jména. Posteskl si, že jedinou fotku tam má zatím jen on. Tak jsme mu chtěly udělat radost a hned jsme tam nějaký ten obrázek vložily.
Na dalším předmětu Anglický jazyk III nás přivítala poněkud prudká dáma, jménem Carmen. První věta, kterou pronesla a poté ještě asi patnáctkrát zopakovala byla: „Nejsem těhotná, jsem jen tlustá.“ Poté následovaly varianty: „Lidé mě pouštějí v autobuse sednout, že prý jsem těhotná, ale já jsem jen tlustá.“ ..a tak dále. Poprvé to bylo celkem vtipné, ale po desáté už jsme se nudily. Každopádně po těchto informacích nám na tabuli napsala tři knihy, které musíme přečíst a ze kterých pak bude konána ústní a písemná zkouška. Místo toho, aby nás motivovala, pronesla, že tento předmět je nudný. A tím definitivně podtrhla naši prozatímní nevoli k tomuto subjektu.
Předměty jsou tedy různé, ale ve směs to vypadá, že studium bude zajímavé a přínosné. Nechme se tedy překvapit…vamos a ver!
Tak jak týden školně začal, tak i dle očekávání pokračoval. Ve středu nás čekalo seznámení s dalšími dvěma vyučujícími. Jako každý den, tak i tentokrát jsme s Magdou vycházely z domova za 3 minuty celá, takže do školy jsme opět dorazily pozdě. Což ale zde povětšinou není problém, protože učitel na výuku dochází nejméně o 10 minut později. Takže jsme ve spěchu narazily na ještě zavřené dveře učebny. S napětím jsme očekávaly, kdo se přiblíží odemknout a vyučovat. Nakonec s klíči zarachotil velice sympatický mladý snědý učitel Enrique Lafuente Millán. Takže jsme byly příjemně překvapeny a potěšeny obsazením katedry. Po jedné z dalších hodin jsme s ním prohodily pár slov a on utrousil poznámku, že nejsem zrovna dvakrát výřečná. Tak jsem mu osvětlila, že řada Čechů je líná komunikovat a že jsem toho pravým příkladem. Nicméně budu se snažit svou mlčenlivou neřest odbourat. Poté jsme se potkaly ještě jednou na chodbě, kde jsme s Magdou seděly u našich notebooků a sosaly školní wi-fi šťávu. Enrique se udivil s poznámkou: „Oh, high-tech!“ V tom ho napadlo, že nás seznámí s místním školním webem. Pozval mě do kabinetu, kde mi vysvětlil přístup na onen Moodle a zdůraznil, že si na své profily máme vložit naše foto, aby si lépe zapamatoval naše jména. Posteskl si, že jedinou fotku tam má zatím jen on. Tak jsme mu chtěly udělat radost a hned jsme tam nějaký ten obrázek vložily.
Na dalším předmětu Anglický jazyk III nás přivítala poněkud prudká dáma, jménem Carmen. První věta, kterou pronesla a poté ještě asi patnáctkrát zopakovala byla: „Nejsem těhotná, jsem jen tlustá.“ Poté následovaly varianty: „Lidé mě pouštějí v autobuse sednout, že prý jsem těhotná, ale já jsem jen tlustá.“ ..a tak dále. Poprvé to bylo celkem vtipné, ale po desáté už jsme se nudily. Každopádně po těchto informacích nám na tabuli napsala tři knihy, které musíme přečíst a ze kterých pak bude konána ústní a písemná zkouška. Místo toho, aby nás motivovala, pronesla, že tento předmět je nudný. A tím definitivně podtrhla naši prozatímní nevoli k tomuto subjektu.
Předměty jsou tedy různé, ale ve směs to vypadá, že studium bude zajímavé a přínosné. Nechme se tedy překvapit…vamos a ver!
Žádné komentáře:
Okomentovat