pondělí 15. září 2008

Escosura n° 24



11. září 2008
Máme pronajatý byt! Prostorný, s dostatkem světla, kuchyni obsahující, koupelnu, salón, tři pokoje a kilometrovou chodbu. Krátce po nastěhování jsme se rozhodly byt kompletně vycídit, abychom ho očistily od dosavadního smetí a kdejakých mikrobů. Magda měla na starosti koupelnu a obývák, já jsem drhla kuchyni. Po těchto procedurách jsme se poprvé vydaly na nákup do obchodu Galerias Primero, pracovní název – do galerie, jež se nachází naproti našemu domu. Vybraly a zaplatily jsme řadu položek, které jsme pak uskladnily do naší čisté kuchyně. Z nákupu poté vyplynul i náš první oběd. Na krátkozrnnou rýži a dušenou zeleninu jsme byly opravdu pyšné! Po obědě proběhla cesta do centra, kde jsme nakoupily dřevěnou měchačku a SIM kartu s místním číslem. Tato cesta trvala asi čtyři hodiny, což nás zcela vysálo. Po příchodu jsme se zakousli do chlebu, daly jsme si kávu a pomalu jsme padaly do postelí, které ovšem nebyly povlečené. Jaké zjištění bylo, že jejich povlečení není klasické, jako naše, nýbrž jest jednoduché, lépe řečeno, vypadá to jako prostěradlo, takže tuto textilii opravdu nejde navléci na deku. Zatím jsme se tedy přikryly jen tímto „prostěradlem“ dokud je teplo, co bude dál, uvidíme. Ještě, že mám ten spacák s sebou. Zapomněla jsem říci, že jsme si každá vybraly svůj pokoj, kde budeme přebývat. Magda má zadní komnatu, se světlým nábytkem a barevnými doplňky. Já jsem v prostřední cimře, která má jednu velkou stěnu přes celou délku pokoje, tmavě hnědou se spoustou knih – ve španělštině, třeba si někdy nějakou přečtu, až na to budu mít jazykové znalosti. Celý pokoj mi hlídá jedna Becherovka, kterou jsme zatím neudaly, protože se vším nám pomáhal jen Alex a jeho máma a tam už jsme jeden kus věnovaly. Takže ta druhá asi zůstane v našich rukou. Neztratí se. Přední pokoj s velkou postelí a nevkusnými obrazy jsme ponechaly naší fiktivní spolubydlící, kterou teprve hledáme. Vytvořily jsme inzerát ve španělském i anglickém jazyce, nechaly jsem si ho pětkrát vytlačit a dnes jsme ho rozvěsily na školních nástěnkách. Snad se někdo zastaví a kontaktuje nás, abychom nemusely platit za tolik místa, které nevyužijeme. Před procedurou s inzerátem jsme zašly do univerzitní knihovny a poprvé se přihlásily na net. Asi tam budeme pečené, vařené. Zmínku bych věnovala i naší nové filtrovací konvici. Jak známo, španělská kohoutková voda není doporučena k pití a za těch pár dní jsme koupily už toliko vody, že za pět měsíců by číslo bylo nevyčíslitelné a tak jsme okoukaly u Alejandra, že takovou konvici vlastní a i my jsme ji dnes pořídily. Po vybalení jsem se chopila návodu a Magda dle mé instruktáže nažhavila funkčnost tohoto stroje. Tak snad nám bude sloužit a nedopustí, abychom si do těl svých nepozvaly nějaké cizopasníky, či co by nám to vlastně hrozilo lemtáním místní vody. Závěr dne bych věnovala televizi, kterou v našem bytě též vlastníme. Dávají tu kdeco. Dnes jsme se dívaly The Simpsons ve španělštině. Zaujala nás zejména výslovnost jména Homer. Pro Španěly je tu jakožto [chomér]. Často sledujeme Faktor X, zde běží již druhá řada, ale zatím vysílají jen castingy, takže favorita ještě nemáme. Kdo ví, kdo bude mít největší faktor [equis]. Naším velice oblíbeným pořadem je Cirkus. Je to něco na způsob castingového pořadu, ale mladí lidé zde předvádějí své gymnastické, akrobatické, taneční a další artistické umy a procházejí mnoha vyřazovacími koly. Můj oblíbený černoch s podholenou hlavou a copánky je stále ve hře.

Žádné komentáře: