11. září 2008
Sluší se zanechat pár slov o našem zachránci. Alejandro Recio Villalba. Mladík, který byl před rokem ve stejné situaci jako my. Obyvatel Zaragozy, student pedagogické fakulty, který přijel studovat do Plzně na Západočeskou univerzitu v rámci projektu Erasmus. V Plzni jsme se s ním seznámily a měli jme společně řadu předmětů. Teď se karty obrátily a my jsme se vydali do Španěl a potřebovaly jsme pomoc. U Alejandra a jeho rodiny jsme ji našly. Alex, mladý, veselý, hodný, snědý sympaťák. Krom jeho pomoci nás dokázal bavit celý den, vyprávěl nám story z jeho pobytu v Česku, rozebíral poznatky, jaké shledává rozdíly mezi Čechy a Španěly. Je skvělý kuchař, ač to jeho rodina popírá, několikrát nám uvařil výtečné jídlo. A na náš údiv, že poprvé máme na talíři gambas, čili krevety, pronesl jen: „Oh my God, I can’t believe it!“ Takže jsme hned byly poučeny, jak se tato pochoutka jí. Nejdříve odlomíme hlavu, potom ocas, následně pacičky a tělní obal. Poté je lahodný syrový vnitřek připraven ku konzumaci. Taktéž jsme obdržely radu, že semafory jsou v Zaragoze jen dekorace, nebo že na párty je nutno hlídat si svůj drink před lidmi, kterým se náhodou z rukávu sypou drogy. Důležitá Alexova připomínka byla, že „Spanish people are crazy!“ Něco na tom bude. A rozhodně tato vlastnost není na škodu. Za zmínku stojí, že Alex se chce zúčastnit castingu už asi na jedenáctou řadu španělské verze pořadu Big Brother. Jeho sestra Carlota je španělskou šampiónkou v plavání na 200 m motýlek. Maminka, jejíž křestní jméno si nepamatuji, jest ředitelkou základní školy. Takže ještě jednou díky rodino z domu č. 13. Beso, beso y muchas gracias.
Sluší se zanechat pár slov o našem zachránci. Alejandro Recio Villalba. Mladík, který byl před rokem ve stejné situaci jako my. Obyvatel Zaragozy, student pedagogické fakulty, který přijel studovat do Plzně na Západočeskou univerzitu v rámci projektu Erasmus. V Plzni jsme se s ním seznámily a měli jme společně řadu předmětů. Teď se karty obrátily a my jsme se vydali do Španěl a potřebovaly jsme pomoc. U Alejandra a jeho rodiny jsme ji našly. Alex, mladý, veselý, hodný, snědý sympaťák. Krom jeho pomoci nás dokázal bavit celý den, vyprávěl nám story z jeho pobytu v Česku, rozebíral poznatky, jaké shledává rozdíly mezi Čechy a Španěly. Je skvělý kuchař, ač to jeho rodina popírá, několikrát nám uvařil výtečné jídlo. A na náš údiv, že poprvé máme na talíři gambas, čili krevety, pronesl jen: „Oh my God, I can’t believe it!“ Takže jsme hned byly poučeny, jak se tato pochoutka jí. Nejdříve odlomíme hlavu, potom ocas, následně pacičky a tělní obal. Poté je lahodný syrový vnitřek připraven ku konzumaci. Taktéž jsme obdržely radu, že semafory jsou v Zaragoze jen dekorace, nebo že na párty je nutno hlídat si svůj drink před lidmi, kterým se náhodou z rukávu sypou drogy. Důležitá Alexova připomínka byla, že „Spanish people are crazy!“ Něco na tom bude. A rozhodně tato vlastnost není na škodu. Za zmínku stojí, že Alex se chce zúčastnit castingu už asi na jedenáctou řadu španělské verze pořadu Big Brother. Jeho sestra Carlota je španělskou šampiónkou v plavání na 200 m motýlek. Maminka, jejíž křestní jméno si nepamatuji, jest ředitelkou základní školy. Takže ještě jednou díky rodino z domu č. 13. Beso, beso y muchas gracias.
1 komentář:
Teda holky, s těma krevetama jste vážně sto let za opicema:-D
Okomentovat